|
Informace k vybraným vyšetřením
|
1.Mikroalbuminurie
Indikace - časná diagnostika nefropatie, zvl.jako
komplikace u pacientů s diabetem či hypertensí.
Materiál k vyšetření - nejlépe vzorek prvé ranní moči (ze středního
proudu). Protože množství vylučovaného albuminu podléhá fyziologickým
variacím, doporučuje se v případě zachycení pozitivity vyšetřit
další dva vzorky v daném týdnu.
Princip stanovení - rychlé imunochemické semikvantitativní stanovení
na principu imuno-chromatografie.
Interpretace vyšetření - citlivost stanovení činí 10 mg/l. Jako pozitivní
se hodnotí koncentrace vyšší než 20 mg/l. Na rozdíl od stanovení
celkové proteinurie umožňuje citlivost testu identifikaci glomerulárního
poškození ve stadiu, kdy lze terapeuticky ovlivnit onemocnění a
předejít rozvoji následné renální insuficience. Vyšetření je doplňkem
a kontrolou zejména optimalizace metabolické kontroly diabetes mellitus,
léčby hypertense různé etiologie a kontroly specifických diet, zejména
s omezeným příjmem proteinů.
2. Hemoglobin A1C (Glykovaný hemoglobin)
Indikace - kontrola kompenzace diabetu v uplynulých 6-8 týdnech.
Materiál k vyšetření - Nesrážlivá krev s přídavkem K3EDTA
Princip stanovení - homogenní imunoturbidimetrická specifická metoda.
Interpretace vyšetření - do 4.5% diabetik velmi dobře kompenzován
3. Troponin T
Indikace - suspektní myokardiální léze (infarkt myokardu, nestabilní angina pectoris, myokarditida, srdeční zhmoždění)
Materiál k vyšetření - EDTA nebo heparinizovaná žilní krev
Princip stanovení - rychlé specifické kvalitativní stanovení kardiálního
troponinu T metodou na principu imunochromatografie. Většina troponinu
T je strukturálně vázána v myocytech, asi 5% je rozpuštěno v cytoplasmě.
Volný troponin T se při poškození buněk uvolňuje (podobně jako jiné
cytoplasmatické enzymy - např. CK-MB).
Interpretace vyšetření - Pozitivní výsledek detekuje myokardiální
poškození. Metoda je vysoce citlivá a specifická (citlivost , specifita
). Vysoká citlivost umožňuje diagnostikovat i latentní infarkty
(1-3 týdny staré) i případy myokardiálního poškození u nestabilní
anginy pectoris.
4. Serologická diagnostika EB virové infekce
Indikace - podezření na infekci EB virem
Materiál k vyšetření - srážlivá krev
Princip stanovení - imunofluorescenční a ELISA metody
Interpretace vyšetření - virus Epsteina a Barrové (EBV) se podobně jako ostatní viry herpetické skupiny vyskytují běžně v populaci . Proto jsou u většiny dospělých přítomny protilátky proti jeho antigenům. Charakteristické antigeny : virový kapsidový antigen (VCA), časný antigen (early antigen -EA) a nukleární antigen (EBNA). Výskyt anti EBV protilátek se řídí obecnými pravidly. Při prvém setkání s virem (aktivní či anaparentní infekce) se nejprve tvoří protilátky třídy IgM, poté nahražené protilátkami IgG stejné specificity. Časový průběh je závislý na množství a imunogenicitě příslušného antigenu a na vnímavosti hostitele. Při opak. infekci (typické u pacientů se sníženou imunitou) se zvyšují především hladiny protilátek IgG (IgM jen krátkodobě či v nízkém titru). Další komentář je uveden na výsledkovém listu.
|
VCA |
EAIgG*) |
EBNA |
|
IgM |
IgG |
D |
D + R |
IgM |
IgG |
| Zdravý dospělý |
- |
+ až +++ |
- |
- |
- |
+ až +++ |
| Infekce akutní |
+ |
++ |
+ |
- |
+ |
- |
| Infekce postakutní |
- |
+++ |
+ |
- |
-/+ |
+ |
| Rekonvalescence |
- |
++ |
- |
- |
- |
+++ |
| Chronická infekce |
-/+ |
+++ |
+ |
+ |
-/+ |
+++ |
*) Výskyt anti R svědčí pro protrahovaný nebo chronický průběh.
U vyš. IgM EBNA v případě pozitivity se může jednat o zkříženou reakci s keratinem, kolagenem a aktinem, podobně jako u revmatických chorob.
5. Orientační diagnostika EB virové infekce (Paul-Bunnell-Davidsohnův test)
Indikace - podezření na infekci EB virem
Materiál k vyšetření - srážlivá krev
Princip stanovení - rychlá latex aglutinační reakce
Interpretace vyšetření - za slabě pozitivní se považují titry vyšší
nežli 1:28, středně pozitivní titry 1:50 a výše, od 1:80 silně pozitivní
6. Diagnostika syfilis (dříve BWR) – nutno provádět RPR i TPHA test
a) RPR - vyhledávací reakce
Indikace - diagnostika syfilis (rychlý citlivý test nutno doplnit
specifickým průkazem treponemových protilátek - TPHA), předoperační
vyšetření.
Materiál k vyšetření - srážlivá krev.
Princip stanovení - Po přidání netreponemového antigenu dochází
v přítomnosti reaginových protilátek k flukulaci, která se hodnotí
jako titr protilátek.
Interpretace vyšetření - Protilátky proti netreponemovým antigenům
jsou zaznamenávány v průběhu aktivní nemoci a jejich hladina se
po úspěšné léčbě snižuje. test se doplňuje vyšetřením TPHA (TPHA=specifické
protilátky, které přetrvávají dlouhou dobu po infekci). Při vyšetřování
syfilis je nutné testovat obě skupiny protilátek. Případná pozitivita
reakce se může objevit i u pacientů s jinými infekčními onemocněními
b) TPHA - test
Indikace - diagnostika syfilis
Materiál k vyšetření - srážlivá krev
Princip stanovení - specifické protilátky proti antigenům T.pallidum
jsou detekovány metodou nepřímé hemaglutinace
Interpretace vyšetření - normální výsledky jsou negativní , jinak jako
slabě pozitivní se hodnotí titry nad 1:80, titry 1:320 a výše jsou
středně pozitivní, nad 1:1280 silně pozitivní. Pozitivní výsledky
jsou následně automaticky prověřovány na širší paletě vyšetření
v Referenční laboratoři pro syfilis.
7. Markery hepatitidy A,B,C
a) markery hepatitidy A
Protilátky proti IgM se objevují v časném stadiu onemocnění. Protilátky
označované jako "total" prokazují IgM + IgG. Anti-IgG
protilátky pro prodělání hepatitidy A přetrvávají většinou celoživotně.
Titr protilátek do 19.9 negat IU/l značí negativní výsledek.
Titr 20 IU/l a výše značí pozitivní výsledek.
Indikace - podezření na infekci, vyšetření protilátek pro event. aktivní
imunizaci
Materiál k vyšetření - srážlivá krev.
Princip stanovení - Elektrochemiluminiscence
b) markery hepatitidy B (HB)
Marker: HBsAg (povrchový antigen viru
hepatitidy B). HBsAg se objevuje v krvi infikovaných jedinců 2-8
týdnů před biochemickým průkazem jaterního poškození. 6-10% onemocnění
může přecházet do chronického nosičtví viru (přítomnost HBsAg a
event.dalších markerů). Studie provedená v českých krajích v r.1979
prokázala nosičtví u 1.5% obyvatel. Výsledek vyšetření je laboratoří
vždy konfirmován.
Indikace vyšetření-podezření
na infekci, povinné vyšetření v těhotenství (HBsAg), předoperační
vyšetření (HBsAg), vyšetření ke zjištění stavu pacienta před event.
aktivní imunizací.
Materiál k vyšetření - srážlivá krev.
Princip stanovení - Elektrochemiluminiscence
anti HBs (protilátky proti povrchovému
antigenu viru hepatitidy B). Stanovovány jako titr – méně než 10
IU/l je výsledek negativní, 10-100 IU/l značí nízký titr protilátek,
více než 100 IU/l značí vysoký titr protilátek. Objevení se pozitivity
protilátek značí příznivý průběh onemocnění. Pro účely aktivní imunizace
se považuje titr nad 100 IU/l za dostatečný (tj. není zapotřebí
přeočkovat, pod 100 IU/l se doporučuje zvážit možnost očkování/
přeočkování).
HBeAg (e antigen viru hepatitidy B) -
přítomnost antigenu značí aktivní replikaci viru HB, tito pacienti
jsou považováni za vysoce infekční. Dlouhodobá presence tohoto antigenu
značí chronické aktivní onemocnění.
anti HBe (protilátky proti e antigenu
viru) - protilátky se objevují po období pozitivity e antigenu (serokonverze)
anti HBcIgM (protilátky třídy IgM proti
jadernému (core) antigenu viru) - protilátky prokazují časnou fázi onemocnění
HB. Nevyskytují se u aktivně imunizovaných (očkování) pacientů.
anti HBcIgG (protilátky třídy IgG proti
jadernému (core) antigenu viru) - protilátky prokazují celoživotně, že pacient
prodělal onemocnění HB. Nevyskytují se u aktivně imunizovaných (očkování)
pacientů.
c) markery hepatitidy C (anti-HCV)
Princip stanovení - Elektrochemiluminiscence
Virus není detekován přímo, jen přítomnost protilátek. Průkaz protilátek neodliší akutní infekci od chronické (u HCV nelze využít IgM protilátek pro toto určení).
Protože průkaz jednou detekční soupravou nemusí být zcela specifický (možnost zkřížené reakce), jsou všechny suspektní výsledky prověřovány referenční laboratoří.
8. anti HIV 1,2 protilátky + HIV 1 p24 antigen (kombinované vyšetření) (Protilátky proti lidskému viru získané imunodeficience)
Indikace - podezření na infekci, povinné vyšetření
v těhotenství, předoperační vyšetření
Materiál k vyšetření - srážlivá krev.
Princip stanovení - Elektrochemiluminiscence - kombinovaný test - průkaz specifických protilátek proti strukturálním virovým antigenů a průkaz HIV-1 p24 antigenu
Interpretace vyšetření - Interval mezi expozicí nákazy a plně rozvinutou protilátkovou odpovědí je variabilní. Pohybuje se dle odolnosti organismu, věku, velikosti dávky, cesty přenosu, počtu expozic mezi 4–12měsíci. Použití kombinované verze testu zachycující protilátky i antigen umožňuje detekci již cca 15 den po expozici infekce. Laboratoř je oprávněna vydat negativní výsledek. Podezření na záchyt HIV protilátek musí být následně několika metodami nezávisle prověřeno Referenční laboratoří pro AIDS ČR, která jediná je oprávněna deklarovat pozitivitu vzorku. Pozitivní výsledek je referenční laboratoří ohlášen vyšetřující laboratoři a ošetřujícímu lékaři.
9. Helicobacter pylori
- přímý průkaz agens
Indikace - podezření na infekci (gastritis, peptické vředy, dyspepsie, podezření na ca žaludku)
Materiál k vyšetření:
Pravděpodobně nejúčinnější metodou detekce je přímá neinvazivní metoda, která využívá faktu, že Helikobacter je přítomen ve stolici infikovaných jedinců. Výhodou tč. imunoenzymatické detekce je vysoká specifita i citlivost testu a vysoká korelace s histologií a s ureázovým i kultivačním testem. Výpovědní hodnota je dle publikovaných studií vysoká (již víceleté zkušenosti při ověřování metody). Protože jde o přímý průkaz agens - umožňuje průkaz mikroorganismu, sledování úspěšnosti léčby i event. reinfekci. Je nutný jen odběr stolice do běžné odběrové nádobky a odeslání.
Odběr a transport vzorku stolice pro vyšetření H. pylori
Vzorek stolice velikosti většího hrášku se vloží do vzduchotěsné odběrové nádobky Pro vyšetření není vhodná průjmovitá stolice. Nejlépe je vzorky neskladovat, aby mohly být testovány co nejdříve. Odběrové nádobky lze vyžádat u ošetřujícího lékaře či přímo ve všech odběrových místech laboratoře AeskuLab.
|
|
10. Tumorové markery
| MarkerTumor |
CEA |
CA 15-3 |
CA 19-9 |
CA 125 |
PSA |
AFP |
| Tlusté střevo |
+++ |
|
++ |
|
|
|
| Žaludek |
++ |
|
++ |
|
|
|
| Pankreas |
++ |
|
+++ |
+ |
|
|
| Játra |
+ |
|
++ |
|
|
|
| Žluč.cesty |
+ |
|
++ |
|
|
|
| Vaječníky |
|
|
|
|
|
|
| - epit.buňky |
|
+ |
++ |
+++ |
|
|
| - zárod.buňky |
|
|
|
|
|
+++ |
| Děloha |
+ |
+ |
|
+ |
|
|
| Mléč.žláza |
|
+++ |
|
|
|
|
| Plíce - ca |
|
|
|
|
|
|
| epidermoidní |
+ |
|
|
|
|
|
| malobuněčný |
+++ |
|
|
|
|
|
| Varlata |
|
|
|
|
|
+++ |
| Prostata |
|
|
|
|
+++ |
|
| Moč.měchýř |
+ |
|
|
|
|
|
| HNO-tumory |
+ |
|
|
|
|
|
CEA
karcinoembryonální antigen
CA 15-3 sacharidový antigen
CA 19-9 sacharidový antigen
CA 125 sacharidový antigen
PSA prostatický specifický antigen
AFP alfa-fetoprotein
PSA Hladiny PSA u mužů rostou
s věkem a zvýšení je proporcionální i k zvětšení objemu prostaty
(např. u benigní hypertrofie). Marker není zcela specifický.
PSA volný je vyjadřován jako % celkového PSA (Free/Total). Předpokládané
hladiny v norm. populaci nad 25%, hodnoty mezi 15-25% představují
„šedou zónu“ hodnot - nutno doplnit dalšími vyš. technikami (UZV,
palpace atd.).
|
|
11.hCG rychlý těhotenský test z moči (vysoce citlivý)
Indikace - podezření na graviditu, vyšetření
před vybranými výkony
Materiál k vyšetření - ranní moč
Princip stanovení - imunochromatografie s využitím immobilizovaných
monoklonálních protilátek
Interpretace vyšetření - vysoce citlivé testy (citlivost 25-50 IU
hCG/l)detekují spolehlivě graviditu v ranní moči již v den vynechavších
menses. Musí s vysokou spolehlivostí detekovat i případy ektopické
gravidity a těhotenských patologií. Vysoká citlivost testu vylučuje
falešně negativní výsledky, vysoká specifita testu vylučuje falešně
pozitivní výsledky. Zejména vynechání menses u žen v perimenopause
klade velké nároky na specifitu testu (vysoké hladiny imunologicky
podobného hormonu hLH v moči).
12. s-hCG kvantitativně
Indikace - monitorování ohroženého těhotenství
(ab. imminens, missed ab.), vícečetného těhotenství, patologie časného
těhotenství (hydatidosní mola až choriokarcinom)
Materiál k vyšetření - srážlivá krev.
Princip stanovení - vysoce citlivá chemiluminiscenční metoda
Interpretace vyšetření - stoupající hladiny hCG s vrcholem v 8-12
týdnu gravidity (viz referenční hodnoty)
jsou známkou normálního metabolismu placenty, hladiny stagnující
či klesající ve výše uvedeném období časné gravidity mohou znamenat
ohrožení gravidity. Některé patologie plodového vejce vykazují naopak
často extrémně vysoké hladiny hCG v periferní krvi (např. hydatidosní
mola).
13. Screening metabolitů drog v moči
Indikace - podezření na abusus drog
Materiál k vyšetření - moč
Princip stanovení - imunochromatografická metoda
Interpretace vyšetření - testy poskytují screeningový průkaz hlavních
metabolitů barbiturátů opiátů, amfetaminu/methamfetaminu, kokainu,
benzodiazepinů, tricyklických antidepresiv, methadonu, tetrahydrocannabinolu
(5 metabolitů), cannabinolu,cannabidiolu. Potvrzení výsledku musí
být následně ještě provedeno dalšími specifickými analytickými metodami.
14.Quickův čas (protrombinový, tromboplastinový čas)
Druh použitého tromboplastinu velmi ovlivňuje
hodnoty tromboplastinových testů (nestandardní výsledky), což je
možným zdrojem omylů při kontrole léčby. Proto byl zaveden způsob
přepočtu hodnot tromboplastinového testu pro používání různých tromboplastinů.
Normální hodnoty testu INR 0.7-1.25
Terapeutické rozmezí antikoagulační léčby vyjádřené v INR
INR 2-2.5 Prevence hluboké žilní trombózy včetně rizikových chirurgických
a ortopedických operací.
INR 2-3.0 Operační výkony kyč.kloubů a fraktury femuru, plicní embolie.
INR 3-4.5 Recidiv.žilní trombózy a plicní embolie, tepenná onem.
včetně IM, cévní štěpy.
|
|
15. Lymeská borrelióza-vyšetření protilátek
Indikace - příznaky onemocnění či podezření na onemocnění Lymeskou borreliózou
Materiál k vyšetření - sérum
Lymeská borrelióza (LB) je kosmopolitní onemocnění vyvolané spirochétou Borrelia burgdorferi sensu lato přenášené klíšťaty rodu Ixodes ricinus. Nejčastějším původcem onemocnění v našich podmínkách jsou Borrelia garinii a Borrelia afzelii. B.afzelii má vztah k onemocnění kůže, B.garinii k postižení centrální nervové soustavy. Klinická manifestace je však různorodá a často je postiženo více orgánů. Především se jedná o nervový systém (meningitida, meningoradikulitida), projevy kožní (erythema chronicum migrans, lymfocytom a další), kardiovaskulární systém (myokarditida, vaskulitida), pohybový aparát (arthritida, myositida), oční projevy (konjunktivitida, keratitida), neuropsychické změny. Průběh onemocnění lze zhruba dělit na fázi akutní dny až týdny po infekci (vrchol IgM protilátek mezi 3-6 týdnem), stádium diseminace agens – týdny až měsíce a následné chronické stádium.
Včasná diagnostika a léčba zejména akutních infektů zabrání nežádoucímu přechodu onemocnění do chronické formy, kdy je specifická terapie podstatně méně účinná. Současná diagnostika hodnotí klinické projevy, epidemiologickou anamnézu a průkaz specifických protilátek.
a) ELISA – detekce protilátek proti Borrelia garinii a afzelii
(K přípravě antigenu v ELISA soupravách jsou použity sonifikované kmeny Borrelia garinii event. Borrelia afzelii s vysokým obsahem specifických antigenů). Výsledky jsou hodnoceny semikvantitativně (tj. výsledek negativní, hraniční, pozitivní), u hraničních a pozitivních výsledků je udáván index pozitivity, který umožňuje hodnotit hladiny IgM a IgG protilátek v průběhu onemocnění.
Vyšetření protilátek ELISA metodou je považováno za orientační a je méně specifické nežli technika Western Blot. Jeho výhodou je možnost hodnotit dynamiku protilátek v čase.
b) Western Blot – detekce protilátek (IgM a IgG) proti významným genospecies borrelií
Nová rekombinantní verze testu rozšiřuje detekci i na další druhy borrelií vyskytující se v Evropě.
Jsou vyšetřovány čtyři pro člověka patogenní druhy uplatňující se jako kausální agens lymské borreliózy se v Evropě: Borrelia afzelii, B.garinii, B.burghoferi sensu stricto a B.spielmanii.
Zatímco dříve se v našich podmínkách vyskytovaly spíše B.afzelii a garinií, v současnosti je již popisován i výskyt dalších výše uvedených evropských druhů. Velmi časté turistické pobyty našich občanů v zahraničí znamenají zvýšené riziko onemocnění dříve méně frekventními druhy borrelií. Některé homologní proteiny těchto čtyř druhů borrelií se vzájemně liší. Proto jsou v novém testu pro každý druh borrelie (viz obrázek) odděleně vyšetřovány. Nedochází proto ke zkreslení výsledku ani u méně frekventních genospecies borrelií.
Dalším vylepšením je detekce poměrně nově charakterizovaného povrchového proteinu umožňujícího v tomto provedení testu detekci všech evropských druhů Borrelií - VlsE (variable major protein-like sequence, expressed), který je exprimován pouze in vivo - tedy poté co borrelie infikuje hostitele. Detekce VlsE představuje velký pokrok pro diagnózu borreliózy.
Podrobnější informace k vyšetření jsou uvedeny níže. Další odstavce níže slouží pouze k detailní informaci, výsledek bude lékaři vydáván ve formě jasného závěru, jehož varianty jsou uvedeny v Tab.3.
Pokud jde o účtování pojišťovně, nemění se - je shodné jako doposud - detekce IgM všech genospecies 1 x kód 91399, detekce IgG všech genospecies 1x kód 91399.
Klinická manifestace onemocnění je různorodá a často je postiženo více orgánů. B.afzelii má vztah k onemocnění kůže, B.garinii k postižení centrální nervové soustavy, B. burgdoferi sensu stricto se projevuje často kloubním postižením. V případě B. spielmanii je popisováno erythema migrans. U těchto onemocnění se především jedná o nervový systém (meningitida, meningoradikulitida), projevy kožní (erythema chronicum migrans, lymfocytom a další), kardiovaskulární systém (myokarditida, vaskulitida), pohybový aparát (arthritida, myositida), oční projevy (konjunktivitida, keratitida), neuropsychické změny.
Serologický výsledek závisí na individuální interakci hostitele, trvání příznaků, stadiu onemocnění a možné antibiotické léčbě. V případě neurologických projevů zůstává důležitým diagnostickým kritériem detekce intratekálně syntetizovaných protilátek.
Průběh onemocnění lze zhruba dělit na fázi akutní dny až týdny po infekci (vrchol IgM protilátek mezi 3-6 týdnem), stádium diseminace agens – týdny až měsíce a následné chronické stadium.
Tab.1: Použité rekombinantní antigeny
| Antigen | Funkce | Původ (v pořadí proužků na stripu) |
| p100 | Protein integrovaný do buněčné stěny, pravděpodobně spojený s bičíky | B. afzelii |
| VlsE | vmp (variable major protein, variabilní hlavní protein) like sequence expressed
Zevní povrchový lipoprotein | Směsný protein představující imunodominantní epitopy VlsE různých genospecies |
| p58 | Specifický borreliový antigen bez bližší charakterizace | B. garinii |
| p41 | Flagelární protein | B. burgdorferi sensu stricto |
| p39 | Borreliový membránový protein A (BmpA) | B. afzelii |
| OspA | Outer surface protein A (zevní povrchový protein A) | B. afzelii |
| OspC | Outer surface protein C (zevní povrchový protein C) | B. burgdorferi sensu stricto, B. afzelii, B. garinii, B. spielmanii |
| p18 | Syn.: Decorin binding protein A (=DbpA, Decorin vázající protein A), Osp17, Outer surface protein (zevní povrchový protein) | B. burgdorferi sensu stricto, B. afzelii, B. garinii 1, B. garinii 2, B. spielmanii |
Výsledky testu a interpretace:
Základem pro spolehlivé a jednoduché vyhodnocení testu je bodové ohodnocení antigenů borrelií, které vychází z klinického hodnocení a matematické analýzy. Výsledek testu je dán součtem bodů a následným vyhodnocením. Výsledek testu se určí součtem bodů pro jednotlivé antigeny. Na základě počtu bodů se stanoví pozitivní, hraniční nebo negativní výsledek vzorku.
Tab. 2: Bodové ohodnocení antigenů borrelií v testu
| Antigen | Body pro třídu IgM | Body pro třídu IgG |
| p100 | 5 | 5 |
| VlsE | 5 | 5 |
| p58 | 4 | 4 |
| p41 | 1 | 1 |
| p39 | 4 | 5 |
| OspA | 5 | 5 |
| OspC | 8 | 5 |
| p18 | 5 | 5 |
Tab. 3: Vyhodnocení testu
| Součet bodů | Vyhodnocení IgG | Vyhodnocení IgM |
| ≤5 | negativní | negativní |
| 6 | hraniční | hraniční |
| ≥7 | pozitivní | pozitivní |
Pokyny pro interpretaci výsledků:
Negativní výsledek detekce specifického IgG nebo IgM nevylučuje infekci Borrelia burgdorferi. Zejména v časné fázi infekce nemusí být protilátky ještě přítomny nebo jejich množství není pro detekci dostačující. Léčba antibiotiky v časné fázi může zabránit tvorbě protilátek. Při klinickém podezření na lymeskou borreliózu a negativním nebo sporném výsledku vyšetření séra je doporučeno provést za dva týdny nový odběr séra a opakovat vyšetření.
Ve vzorcích odebraných v časné fázi infekce obvykle převládají protilátky třídy IgM. Pro časnou imunitní odpověď (IgM) je charakteristická reakce s OspC.
U vzorků odebraných v pozdních fázích infekce (IgG) se objevuje jeden nebo více z následujících proužků: p100, VlsE, p58, p39 a p18. Protilátky proti OspA se objevují zřídka.
VlsE je časným markerem imunologické odpovědi ve třídě IgG, ale často se objevuje i při pozdních projevech lymeské borreliózy, kdy se vyskytuje současně s p100 a/nebo p18.
Pozitivní výsledek specifického IgG v testu neznačí aktivní lymeskou borreliózu, je nutné současné vyšetření protilátek třídy IgM. Protože protilátky IgG přetrvávají dlouhou dobu, mohou být stále detekovatelné po dříve prodělané infekci Borrelia burgdorferi.
Zkřížená reaktivita s protilátkami proti patogenům vyvolávajícím syfilis (Treponema pallidum) nebo leptospirózu (Leptospira sp.) je v používaném WB testu minimalizována selektivním použitím rekombinantních antigenů Borrelia burgdorferi. Při aktivní infekci syfilis nebo v případě serologické pozitivity na syfilis byly příležitostně detekovány protilátky proti antigenu p41. U nejasných serologických výsledků proti borreliím by měla být vyloučena syfilis.
U infekční mononukleózy (Pfeifferova nemoc, EBV infekce) se může objevit polyklonální stimulace B lymfocytů. To může vést k nespecifickým reakcím v testech detekujících protilátky třídy IgM. Pokud není anamnéza jasná a je přítomna slabá odpověď ve třídě IgM, je doporučeno diferenciálně diagnosticky vyloučit EBV infekci.
Výsledky serologického testování by vždy měly být hodnoceny v souladu s klinickým obrazem. Pokud jsou serologické výsledky nejasné nebo sporné, měl by být test v průběhu infekce opakován.
|
|
16. Močový sediment - vyjadřování v arbitrárních jednotkách
Snahy o standardizaci vedou v současné době k požadavku vyjadřování výsledků vyhodnocení močového sedimentu jako počet elementů na objemovou jednotku 1 µl (mikrolitr). Na toto vyjadřování budou laboratoře dle doporučení výborů odborných společností postupně přecházet.
DŘÍVE - byl uváděn výsledek jako počet elementů na zorné pole. Počet elementů pak znamenal buďto normální nález nebo stupeň závažnosti patologického nálezu v arbitrárních jednotkách (a.j.) - viz níže tab. DŘÍVE.
NYNÍ - pro lékaře a jeho diagnostickou rozvahu se nic nemění.
Je obdobný počet kategorií nálezu, kde 0 a.j. znamená normální nález, 1 a.j. mírně zvýšený počet elementů až postupně k 4 a.j. jako vysoce patologickému nálezu - viz tab. NYNÍ.
Co se mění je pouze kvalita nálezu odpovídající arbitrárním jednotkám. Např. námi používaný přístroj vyhodnocuje celkem pět set jednotlivých digitálních fotografií pro každou moč a hodnotí dle morfologie částice sedimentu. Počet hodnocených elementů samozřejmě mnohonásobně přesahuje možnosti původního mikroskopického stanovení.
NYNÍ:
| Hodnocení |
(arbitrární jednotky 0-4) |
| Analyt |
0 |
1 |
2 |
3 |
4 |
| Erytrocyty (počet elementů/µl ) |
0-9 |
10-50 |
51-100 |
101-500 |
>500 |
| Leukocyty |
0-14 |
15-50 |
51-100 |
101-250 |
>250 |
| Válce hyalinní |
0-1 |
2-4 |
5-10 |
11-20 |
>20 |
| Válce granulované |
0 |
1-4 |
5-10 |
11-20 |
>20 |
| Epitele ploché |
0-19 |
20-50 |
51-100 |
101-200 |
>200 |
| Epitele kulovité |
0-15 |
16-50 |
51-100 |
101-200 |
>200 |
| Krystaly |
0 |
1-20 |
21-50 |
51-100 |
>100 |
| Krystaly oxalátu |
0 |
1-20 |
21-50 |
51-100 |
>100 |
| Krystaly kys.močové |
0 |
1-20 |
21-50 |
51-100 |
>100 |
| Tripelfosfáty |
0 |
1-5 |
6-20 |
21-50 |
51-100 |
| Amorfní drť |
0 |
1-50 |
51-100 |
101-500 |
>500 |
| Bakterie |
0-40 |
41-80 |
81-150 |
151-400 |
>400 |
| Trichomonady |
0 |
1-4 |
5-10 |
11-40 |
>40 |
| Kvasinky |
0 |
přítomny |
|
| Spermie |
0 |
přítomny |
|
| Hlen |
0 |
1-20 |
21-50 |
51-100 |
>100 |
Dříve:
| Hodnocení |
(arbitrární jednotky 0-4) |
| Analyt |
0 |
1 |
2 |
3 |
4 |
poznámka |
| Erytrocyty (počet elementů/µl ) |
0-4 |
5-10 |
11-20 |
21-40 |
PP |
PP - plné pole |
| Leukocyty |
0-4 |
5-10 |
11-20 |
21-40 |
PP |
PP - plné pole |
| Válce hyalinní |
0-4 |
5-10 |
>10 |
|
| Válce granulované |
0-4 |
5-10 |
>10 |
|
| Epitele ploché |
1-4 |
5-10 |
11-20 |
>20 |
|
| Epitele kulovité |
1-4 |
5-10 |
11-20 |
>20 |
|
| Krystaly |
|
ano/ne |
| Krystaly oxalátu |
|
ano/ne |
| Krystaly kys.močové |
|
ano/ne |
| Tripelfosfáty |
|
ano/ne |
| Amorfní drť |
|
ano/ne |
| Bakterie |
mírně |
dosti |
hojně |
|
| Trichomonady |
|
ano/ne |
| Kvasinky |
|
v komentáři |
| Spermie |
|
v komentáři |
| Hlen |
mírně |
dosti |
hojně |
|
|
|
17. Rotaviry a adenoviry ve stolici
Indikace - průjmovité onemocnění s rychlým a prudkým nástupem, zejména u dětí do 5 let
Materiál k vyšetření - pro vyšetření je nutný vzorek stolice velikosti hrášku, zaslaný ve sterilním kontejneru.
|
|
18. Chlamydie protilátky
Indikace - příznaky onemocnění či podezření na onemocnění infekcí zapříčiněnou Chlamydia pneumoniae či Chlamydia trachomatis
Materiál - srážlivá krev.
Chlamydie jsou intracelulární parazité způsobující u lidí široké spektrum onemocnění. Pro člověka jsou významné zejména druhy Chlamydia pneumoniae, Ch.trachomatis a Ch.psittaci. Infekce Ch.psittaci je v našem státě málo frekventní.
Chlamydia pneumoniae: příznaky onemocnění – projevuje se primárně jako onemocnění dýchacích cest tj. symptomaticky jako faryngitida, kašel či rýma, únava, nechutenství, často považována za chřipku. Onemocnění středního ucha-otitis media může mít též podklad této infekční etiologie. Sekundárně jsou popisovány reaktivní artritidy v důsledku bronchopulmonální infekce, je diskutována účast chlamydií v etiologii arteriosklerózy, roztroušené sklerózy (jako externí spouštěcí faktor u geneticky predisponovaných jedinců). Pokud není onemocnění diagnostikováno a léčeno, dochází ve většině případů k přechodu onemocnění do chronicity a persistenci agens. Dále viz poznámku č. 26 níže respirační infekce.
Chlamydia trachomatis: příznaky onemocnění – u primoinfekce je onemocnění často bez příznaků nebo nepříliš výrazná symptomatologie. Onemocnění má sklon k chronicitě, vzhledem k relativně vysoké promořenosti populace jsou časté reinfekce. Zanedbání adekvátní léčby vede často k vážným následkům.
U žen způsobuje agens uretritidu, cervicitidu, endometritidu, adnexitidu, agens proniká i do dutiny břišní a může se projevit např. jako periapendicitida. Zánětlivé změny v popsaných lokalitách se projevují bolestí (hluboký pánevní zánět) a ve svých důsledcích mohou vést k primární či sekundární sterilitě. Sterilita může být způsobena jak mechanicky (neprůchodnost vejcovodů, srůsty) tak autoimunitními procesy (předpokládá se že Ch.trachomatis je zodpovědná za polovinu všech případů). Při porodu může též docházet k infekcím novorozenců (konjunktivitida, pneumonie). U mužů způsobuje agens uretritidu, prostatitidu a epididymitidu. U obou pohlaví se jako důsledek onemocnění Ch.trachomatis může manifestovat reaktivní artritida.
V případě onemocnění se u Ch.pneumoniae i Ch.trachomatis jako první objevují protilátky IgM, následují protilátky IgA a IgG. Pro konfirmaci infekce je někdy nutné provést opakování vyšetření za 2-6 týdnů.
|
|
19.Tetanus protilátky
Indikace - Kvantitativní stanovení protilátek třídy IgG proti tetanu.
Materiál - srážlivá krev.
Interpretace - pod 0.1 IU/ml nutná základní imunizace i v případě, že již proběhla v minulosti jr nutné přeočkování
0.1-0.5 IU/ml nutné přeočkování
0.6-1.0 IU/ml kontrola hladiny protilátek po 2 letech
1.1-5.0 IU/ml kontrola hladiny protilátek po 5-10 letech
nad 5.0 IU/ml kontrola hladiny protilátek po 10 letech
|
|
20. Klíšťová encefalitida – protilátky
Původcem závažného onemocnění CNS - klíšťové encefalitidy je virus klíšťové encefalitidy, přenašečem je klíště, inkubační doba 7-14 dní. Onemocnění s často dvoufázovým průběhem začíná horečnatým onemocněním, trvajícím asi týden. Poté následuje období relativní úlevy s následnou fází vysoké teploty a příznaky meningoencefalitidy. Nemoc má dlouhodobý průběh s často přetrvávajícími neurologickými nálezy. Vysoké procento onemocnění též probíhá zcela bez klinické manifestace.
Indikace
- Vyšetření IgM a IgG - potvrzení a sledování průběhu onemocnění, diferenciální diagnóza
Průkaz protilátek třídy IgM je potvrzením diagnózy onemocnění, postupná tvorba IgG protilátek se objevuje cca 2-4 týdny od počátku druhé fáze onemocnění.
- Vyšetření IgG – stanovení protilátek před případným očkováním
Materiál - srážlivá krev.
Interpretace vyšetření IgM a IgG:
IgG: Hodnocení v AU/ml (arbitrární jednotky)
| AU/ml |
hodnocení |
| nižší než 18 AU/ml |
negativní |
| 18 AU/ml - 22 AU/ml |
hraniční |
| vyšší než 22 AU/ml |
pozitivní |
IgM: Hodnocení v indexu pozitivity (IP)
| Index pozitivity (IP) |
hodnocení |
| nižší než 0,9 |
negativní |
| 0,9 až 1,1 |
hraniční |
| vyšší než 1,1 |
pozitivní |
Pozitivní výsledek IgG protilátek svědčí pro imunitu vůči klíšťové encefalitidě.
|
|
21. Mycoplasma pneumoniae protilátky
Na etiologii respiračních infekcí, které jsou dnes nejčastějším onemocněním v komunitě, se podílí velké množství virů a bakterií. Významné procento tvoří infekce způsobené Mycoplasma pneumoniae a Chlamydia pneumoniae. Incidence Mycoplasma pneumoniae u komunitních pneumonií je cca 30%, infekce Chlamydia pneumoniae tvoří asi 10%. Infekce se šíří aerosolem vzdušnou cestou, pouze mezilidským kontaktem. Infekce Mycoplasma pneumoniae způsobuje onemocnění respiračního traktu s často vleklým průběhem s výskytem tracheobronchitid cca v 10% přecházejících v atypických pneumonií s protrahovaným průběhem, teplotami, nevolností, neproduktivním kašlem. Může překvapit závažný rtg nález u jinak symptomaticky nevýrazného onemocnění. Diagnostikovaná infekce je dobře léčitelná antibiotiky.
Materiál - srážlivá krev.
Interpretace výsledků:
| IgA | IgM | IgG | |
| - | - | - | Bez kontaktu s M.pneumoniae |
| + | + | - | Časná akutní infekce |
| + | - | - | Časná akutní infekce bez tvorby IgM |
| + | + | + | Pozdní akutní infekce |
| (+) | (+) | + | Odeznívající infekce (postakutní stav) |
| (+) | + | + | Reinfekce |
| - | - | + | Dříve prodělaná infekce (anam.protilátky) |
|
|