Velký průzkum o prevenci prozradil, jak Češi vnímají hodnotu svého zdraví

Jak potvrdil průzkum laboratoří AeskuLab, Češi se hojně věnují prevenci, vyhýbá se jí jen každý pátý. Velkou roli hrají zaměstnavatelé – k závodnímu lékaři chodí spíš než k praktikovi. Nižší je povědomí o krevních odběrech jako důležité součásti preventivního vyšetření. Informovanost o tom, na co mám nárok či co si můžu pořídit formou samoplátce celkově pokulhává. 

Preventivní prohlídky ano, k zubaři ještě častěji

 

Více než 2/3 české populace ve věku 18 až 55 let chodí na pravidelné prohlídky ke svému praktickému lékaři. Větší část (43 %) přitom uvedla, že jde pokaždé, když na to mají nárok, tedy jednou za dva roky. Dle očekávání je toto procento vyšší u nejmladších a nejstarších věkových skupin. Pouze v případě problémů navštíví svého praktika 23 % lidí. V součtu 7 % Čechů v tomto věku nechodí k praktikovi (téměř) vůbec, větší část (5 %) však ví, že na to má nárok. Návštěvy preventivních prohlídek přitom neovlivňuje pohlaví ani vzdělání, na prevenci ale více dbají obyvatelé měst a lidé s výraznější nadváhou a obezitou. 

„Respondentů, kteří na preventivní prohlídky nechodí, ale vědí o tom, že na ně mají nárok, jsme se ptali, jaké mají důvody. Nejčastěji odpovídali, že je buď návštěva praktika nenapadne, nebo ji považují za zbytečnou, popřípadě tvrdí, že na ní nemají čas,“ říká Kamil Doležel, generální ředitel laboratoří AeskuLab, která průzkum organizovala.

Ze specializovaných lékařů se nás pak nejčastěji týkají preventivní prohlídky u zubního lékaře, ke kterému v součtu pravidelně chodí 81 % z nás, a které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Přístup k zubní prevenci přitom není závislý na věku, ale s rostoucím vzděláním výrazněji roste. K očnímu lékaři pravidelně chodí 42 % lidí a k urologovi jen 11 %. Urologa vyhledáváme většinou, až máme nějaké problémy (39 %).  

Méně časté krevní odběry, strachem to ale není

Téměř 20 % Čechů neví, kdy bylo naposledy na preventivních odběrech krve. „Z našich zkušeností to pravděpodobně značí, že skoro pětina Čechů na odběry vůbec nechodí,“ dodává Kamil Doležel. 

S rostoucím věkem roste podíl lidí, kteří byli na preventivních laboratorních odběrech naposledy před méně než půl rokem. „Vysoký počet preventivních návštěv za posledních půl roku si vysvětlujeme jako výsledek pandemie koronaviru. V průběhu posledních dvou let lidé podstatně méně chodili k lékaři. V posledním půlroce se to snažili napravit, a tak se mezi těmi, kteří v tomto období byli na preventivních odběrech krve objevil jak vysoký podíl lidí s výborným zdravotním stavem (46 %), tak i vysoký podíl těch, kteří označují svůj zdravotní stav za (rozhodně a spíše) špatný (43 %),“ vysvětluje Doležel. Častěji se hlídají také lidé s lehkou nadváhou, výraznou nadváhou a obezitou. Poslední odběry v uplynulém půl roce absolvovali také lidé s vysokým tlakem (42 % v porovnání s 34 % s normálním). 

Prevence formou odběru krve není hlavním důvodem méně častých návštěv. S odběry nemají problém tři čtvrtiny respondentů (74 %), v nejmladší věkové kategorii to však bylo podstatně méně - jen 57 %, s rostoucím věkem stoupal tento podíl až na 82 % mezi respondenty ve věkové skupině 45 až 55 let. Dobrou zprávou je, že tato forma není důvodem, že lidé nechodí na preventivní prohlídky častěji. I ti, co jim odběry krve nedělají dobře, se přiklánějí většinově k odpovědi, že to kvůli prevenci vydrží. 

K závodnímu lékaři spíš než k praktikovi 

Závodního nebo smluvního lékaře má 71 % respondentů. Více než polovina z nich (54 %) jej navštěvuje alespoň jednou ročně, 23 % sice méně často, ale pravidelně. Ukazuje se, že alespoň jednou za dva roky chodí spíše manuálně pracující (těžce 68 %, lehce 64 %) a ti, kteří jsou během práce hodně v pohybu (67 %), v porovnání se zaměstnanci s převážně sedavým zaměstnáním (43 %). 

Poslední dva roky (necovidové) prevenci nepřály 

Poslední dva roky ve znamení onemocnění Covid-19 ovlivnily i výběr laboratorních vyšetření formou samoplátce. Pouze 28 % lidí uvedlo, že si jako samoplátci zaplatili nějaké preventivní vyšetření. Převážně se jednalo o PCR testy (15 % respondentů) nebo o test protilátek (10 %). Ostatní testy byly spíše okrajové. Kategorie odpovědí „něco jiného“ pak obsahuje nejrůznější typy prevence od kompletního genetického nebo onkologického přes vyšetření znamének nebo prsou až po krevní obraz. PCR testy jsou přitom nejvýraznější ve věkové kategorii 18 až 24 let (27 %) a pak postupně klesaly na 10 %.

Informovanost pokulhává

Více než 4 z 10 z nás chybí informace, na co máme v rámci preventivních prohlídek nárok, jaká vyšetření případně hradí pojišťovna. Téměř třetina (29 %) pak neví, jaké může čerpat příspěvky z fondu prevence u své zdravotní pojišťovny. 

Téměř třetina z nás tvrdí, že se jim nedostává informací o možnostech preventivních vyšetření pro samoplátce. Pokud se cítí být dostatečně informovaní, čerpají nejčastěji od svého praktického lékaře (45 %), od specializovaných lékařů (16 %) nebo z internetových stránek laboratoří (14 %). Informace se dostávají o něco lépe k nejmladším respondentům. Nejmladší kategorie také v průměru více uváděla svoje známé a příbuzné z i mimo zdravotnictví nebo Facebook. Roli hraje i vzdělání – s vyšším vzděláním souvisí preference specialistů, internetových stránek laboratoří a novin a časopisů. 

 

Více prevence díky zaměstnavatelům?

Balíčky laboratorních vyšetření ve formě zaměstnaneckého benefitu by uvítaly tři čtvrtiny z nás (77 %). Zájem je přitom podobně vysoký jak mezi muži a ženami, tak různými věkovými kategoriemi. Stáli by o ně respondenti z různých příjmových kategorií. Lehce se promítá vliv vzdělání, ale platí, že vysoký zájem je i u všech vzdělanostních kategorií (nejméně: bez maturity to uvedlo 72 %).

Jak jsme na tom se zdravotním stavem?

Polovina z nás se na tom cítí být zdravotně dobře, třetina velmi dobře. Celkově pouze 9 % Čechů uvedlo, že se cítí po zdravotní stránce výborně. Za špatný označil svůj zdravotní stav každý desátý respondent, převažovala varianta „spíše špatný“ s 8 %. Výborně nebo alespoň velmi dobře se cítí častěji mladší muži a lidé s různorodou prací a ti, co jsou během pracovní doby hodně v pohybu, naopak manuálně pracující (zejména těžce) méně často. 

Deko prevence, nebo kilo léčby?

Prevence, včetně odběrů krve je v Česku spíše vnímána jako záležitost starších lidí nebo těch, kteří již nějaký zdravotní problém pociťují. „V západní Evropě je trend spíše opačný – a tam věříme, že se časem dostaneme i u nás - na preventivní prohlídky se chodí i pro potvrzení, že jsme zdraví. V případě, že se objeví nějaký problém, lze ho pak řešit dříve, účinněji a pro zdravotnictví také levněji,“ shrnuje závěry Kamil Doležel.