Alergie i intolerance jsou čím dál častější. Onemocnění dokáže odhalit moderní test, který hradí pojišťovna

Alergie (i potravinové intolerance) je termín, který se v posledních letech skloňuje čím dál častěji. Počet alergiků v populaci totiž skutečně stoupá, nárůst prevalence alergických onemocnění v industrializovaném světě pokračuje již více než 50 let a senzitivitu na jeden nebo více běžných alergenů celosvětově vykazuje více než třetina dětí školou povinných.
 
První pylové alergeny se v tuzemsku začínají v ovzduší objevovat již koncem zimy, ještě během února. S postupným oteplováním planety však lze očekávat jejich výskyt stále dříve. Březen je pak měsícem, kdy alergiky trápí především pyly ze dřevin, konkrétně se jedná o lísku (ta začíná kvést již koncem ledna), dub, jilm, olši, topol nebo vrbu. Ovšem typickým alergenem končící zimy je bříza, jejíž jehnědy se začínají objevovat počátkem března.

Co říkají čísla? 

A právě pyl kvetoucí břízy patří mezi nejčastější alergeny vůbec. V rámci šetření Státního zdravotního ústavu s názvem Zdraví dětí 2016 se pyl zmíněného stromu umístil na třetím místě – problémy s ním má téměř čtvrtina alergiků, kteří se výzkumu zúčastnili (23,4 procenta). Alergeny, které postihují více osob, jsou jen pyly trav (34,8 %) a roztoči (26,7 %). S pylem bylin mělo problémy 14,2 procent alergických dětí.
 
V rámci zmíněné studie lékaři registrovali některé z alergických onemocnění u 1861 dětí z celkového souboru 6329, což představuje incidenci 29,4 procenta. Jeho výskyt významně závisel na věku a stoupal od 21,6 % u pětiletých do 35,2 % u sedmnáctiletých, což ovšem může ukazovat na skutečnost, že u menších dětí není alergie vždy a včas rozpoznána.

Potravinové alergie (intolerance) na vzestupu

Nejčastěji byla zastoupena sezonní alergická rýma (ve 12,6  procentech případů), astma (9,9 %), atopický ekzém (9,8 %), alergická rýma celoroční (4,1 %), alergie na potraviny (2,9 %). A čísla v průběhu posledních desetiletí stále rostou. Tento trend byl dříve patrný v zemích západního světa, ale v současné době se projevuje ve všech státech, které procházejí industriálním vývojem. Zároveň se mění charakter onemocnění: dříve nejrychleji rostly případy astmatu a senné rýmy, nyní nejvíce stoupá podíl potravinových alergií.
 
Podle britských odborníků jsou u dětí alergických na potraviny nejrozšířenějším alergenem arašídy, následují mléko a pak měkkýši. V rámci své studie odhalili, že 30,4 % dětí alergických na potraviny trpí vícenásobnou potravinovou alergií a 38,7 % mělo ve své anamnéze závažné reakce.

Stále více lidí bojuje s alergií na histamin - histaminovou intolerancí. Často také narazíme na intoleranci na laktózu nebo na intoleranci lepku.

Problém je ten, že ne všichni pacienti však přijdou se svými potížemi za lékařem včas. Netuší, že tím zbytečně riskují vážné zdravotní komplikace. Typickým příkladem může být alergická rýma, kterou řada lidí považuje spíše za otravnou banalitu, ale pokud se nezačne včas léčit, může vést k rozvoji chronického zánětu vedlejších nosních dutin nebo třeba astmatu.

Jak diagnostikovat alergie nebo intolerance?

Pokud alergií trpí rodiče, je riziko, že alergie postihne i jejich děti, výrazně vyšší než v rodinách bez této genetické zátěže. Významnou roli hraje nejen genetika, ale i životní prostředí. Všechny rizikové faktory a projevy nejprve posoudí alergolog, který na základě rozhovoru s pacientem sestaví anamnézu, která představuje základní součást alergologického vyšetření.
 
Současné testy jsou nyní již schopny spolehlivě určit senzibilizační profil pacienta a rozlišit primární a zkřížené alergie. Laboratoře AeskuLab využívají mimo jiné nejnovější metodu v diagnostice alergií - test s názvem ALEX (Allergy Explorer). Jednou z jeho výhod je to, že k vyšetření stačí malé množství vzorku, krev se zpravidla odebírá z prstu. Pacientům se žádankou od lékaře test hradí pojišťovna.
 
ALEX umožňuje odhadnout jak závažnost alergické reakce, tak i další vývoj onemocnění. Je pomocníkem při indikaci alergenové imunoterapie a jediným vyšetřením, které obsahuje stanovení specifických IgE proti panelu 126 alergenových komponent a více než 150 celkových alergenových extraktů z následujících zdrojů:

• pyly trav, stromů a bylin
• domácí prostředí – roztoči
• kvasinky a plísně
• potraviny rostlinného původu: ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny, obiloviny, koření
• potraviny živočišného původu: mléko, vajíčka, ryby, maso
• jed blanokřídlého hmyzu
• epitelie zvířat
• latex
• CCD (Cross-reacting Carbohydrate Determinants, cukerné složky alergenů)

Objednat si vyšetření na potravinové intolerance