Celiakie: dědičné onemocnění, které se skrývá pod přezdívkou chameleon

Datum publikace: 13.9.2022
Celiakie je systémové onemocnění, které vyvolává gluten (lepek) obsažený v některých obilovinách (hlavně v pšenici, žitě nebo ječmeni). Projevuje se chronickým zánětem tenkého střeva spojeným se zvýšenou propustností střevní stěny, dochází k úbytku slizničních klků a povrch tenkého střeva se zmenšuje. Tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. Projděte si nejčastější otázky spojené s tímto onemocněním.
 
Jaké jsou symptomy?
 
Typickými symptomy jsou bolesti břicha, průjmy, nechutenství, nadýmání, zvracení nebo ztráta hmotnosti. Další příznaky mohou ale odkazovat na zcela jiná onemocnění - chudokrevnost, osteoporóza, kazivost zubů, bolesti kloubů, únava, ale také kožní, nebo dokonce neurologické poruchy, jako jsou ataxie nebo epilepsie.
 
Proč se celiakii přezdívá „nemoc chameleon“?
 
Onemocnění často probíhá skrytě, případně je manifestováno symptomy, které nejsou zrovna typické. Pro jejich velkou rozmanitost je někdy obtížné intoleranci na lepek správně a včas diagnostikovat.
 
V jakém věku se celiakie projevuje?
 
Celiakie postihuje všechny osoby bez ohledu na věk. Z celkového počtu diagnostikovaných je asi jen šestina ve věku do 12 let.
 
Co mám dělat, když mám podezření na celiakii?
 
Jedinou šancí, jak vyloučit či potvrdit onemocnění, je testování. Diagnóza se v prvním kroku provádí zjištěním množství protilátek tkáňové transglutaminázy v krvi. „Zlatým standardem“ pro potvrzení bývá rozbor bioptického odběru z části tenkého střeva, která je blíže ústům, tedy z dvanáctníku. Existuje však i neinvazivní alternativa pro potvrzení diagnózy, která je výrazně méně nepříjemná, a to určení genetické predispozice k onemocnění, které je spolu s vyšetřením protilátek dostatečné pro stanovení diagnózy. Absence genetické vlohy pro celiakii navíc tuto diagnózu s velmi vysokou pravděpodobností vylučuje.
 
Dá se celiakie léčit?
 
Jedinou léčbou je striktní a doživotní dodržování bezlepkové diety, tedy vyloučení všech obilovin, které obsahují lepek. Konkrétně jde o všechny druhy rodu Triticum (špalda, jednozrnka, dvouzrnka, khorasan - obchodní název kamut), žito, ječmen a jejich křížence – např. triticale (žitovec) nebo tritordeum, oves. A samozřejmě o veškeré potraviny, které jmenované obiloviny obsahují.
 
Je celiakie dědičná?
 
Ano. Onemocnění je spojeno se dvěma typy antigenů, které jsou dědičné a přítomné u naprosté většiny pacientů s celiakií (přesně 98,4 procenta). Tuto genetickou variantu nutnou k rozvoji nemoci nese asi 40% populace. Rozvoj celiakie však závisí kromě genetické predispozice i na množství konzumovaného lepku a řadě dalších faktorů jako jsou například infekce či stres.
 
Kolik lidí trpí celiakií?
 
Celiakií trpí přibližně každý 250. člověk. Odhaduje se, že na jednoho diagnostikovaného pacienta připadá 5 – 7 nediagnostikovaných. V České republice je tedy přibližně 40 000 celiaků, přičemž častěji bývají postiženy ženy, a řádově více nediagnostikovaných celiaků, kteří své zdravotní problémy s celiakií nespojují.
 
Co můžu jíst, když jsem celiak?
 
V současné době je na trhu celá řada surovin, které dokážou produkty z obilnin důstojně nahradit. Celiaci sice nemohou ani občas zmiňovanou špaldovou mouku, ale pořád existuje řada alternativ. Mezi ty nejpoužívanější patří mouka z rýže, kukuřice, sóji, jáhel či pohanky, ale také mouka bramborová, tapioková, amarantová, lupinová, mouka z quinoi, hrachová, mandlová, cizrnová, kaštanová či dokonce kokosová. Vyššímu povědomí veřejnosti o onemocnění se přizpůsobily i velké potravinářské značky, na českém trhu je například hned několik piv, které jsou vyráběny buď z jiných obilnin (čirok, rýže, proso, pohanka, quinoa…) nebo je lepek (prolaminová část) při výrobě enzymaticky rozštěpen (degradován).
 
Co se může stát, když nebudu dodržovat dietu?
 
Nemoci způsobené nesnášenlivostí lepku jsou kromě celiakie také Duhringova dermatitida, alergie na lepek a neceliakální glutenová senzitivita. Především první dvě onemocnění mohou při nedodržování bezlepkové diety vést až k život ohrožujícímu stavu způsobenému rozvratem metabolismu, ale také k rozvoji dalších nemocí, jako jsou non-Hodgkinův lymfom nebo rakovina tlustého střeva. U 5 - 10 % pacientů se zároveň vyskytuje cukrovka, onemocnění štítné žlázy nebo dermatitida.