Poruchy štítné žlázy mohou být zaměňovány za stres nebo špatnou životosprávu, říká bioanalytička laboratoří Unilabs

Datum publikace: 26.4.2022
Štítná žláza je malá, ale výkonná a hraje zásadní roli při udržování našeho fyzického a duševního zdraví. Tento orgán ve tvaru motýla umístěný pod ohryzkem vylučuje a uvolňuje hormony, které cestují do všech buněk – a proto ovlivňuje procesy, jako je dýchání, srdeční frekvence, trávení, nálada a tělesná teplota. Také z toho důvodu jsou v řadě případů příznaky poruchy její funkce nespecifické.

Ani pacienti sami jim nemusí přikládat důležitost, kterou ve skutečnosti mají,” vysvětluje Petra Hoskovcová z Laboratoře klinické biochemie a hematologie Unilabs Budějovická.
 
Jaká všechna onemocnění štítné žlázy v laboratoři vyšetřujete?
Štítná žláza je velmi důležitý orgán, který se podílí na řízení prakticky celého metabolismu (látkové výměny) probíhajícího v lidském těle. Prostřednictvím hormonů, které produkuje, ovlivňuje rychlost  a způsob vstřebávání živin a zasahuje do energetické rovnováhy. Přiměřené množství těchto hormonů je nutné pro správnou funkci všech orgánů a tkání už od nitroděložního vývoje. Pokud z jakýchkoliv důvodů tělo produkuje méně těchto hormonů (hypotyreóza), případně více (hypertyreóza), rovnováha v těle je narušena.
 
Jaké jsou příznaky špatné funkce štítné žlázy?
Příznaky, se kterými lidé navštěvují lékaře, a které mohou značit poruchu této žlázy s vnitřní sekrecí, jsou při zpomaleném metabolismu přibývání na váze, zimomřivost, nadměrně chladná a suchá pokožka, poruchy paměti, pokles libida, u zrychleného metabolismu pak naopak nadměrné pocení, bušení srdce a poruchy srdečního rytmu, hubnutí, nespavost, teple opocená pokožka a nesnášenlivost tepla, v obou případech pak únava, snížení kvality vlasů, svalová ochablost, nepravidelnosti a poruchy menstruačního cyklu až neplodnost. Jak je vidět, jsou tyto příznaky velmi široké a nespecifické. Mohou být vysvětlovány stresem, psychickým stavem, špatnou životosprávou, menoapouzou apod., a ani pacienti sami jim nemusí přikládat důležitost, kterou ve skutečnosti mají. Proto laboratorní vyšetření štítné žlázy v dnešní době lékaři správně zahrnují do běžného odběru krve mezi pravidelně sledované parametry a u rizikových skupin (těhotné ženy, pacientky s poruchou fertility, ženy nad 50 let, pacienti s tachykardií, s autoimunitními onemocněními apod.),  je frekvence jejich vyšetření dána přímo doporučeními odborných společností.
 
V minulosti byl častou příčinou poruch štítné žlázy nedostatek jódu, že?
Ano. Tento problém byl ale odstraněn v polovině minulého století zavedením povinného přidávání jódu do soli při její výrobě. Tímto způsobem se jednoduše jód dostane v dostatečném množství ve všech potravinách ke všem lidem.
 
Jaké jsou nyní nejčastější příčiny onemocnění štítné žlázy?
Jedná se o její zánět, a to z větší části autoimunitní povahy. Další příčinou mohou být nejrůznější nezhoubné i zhoubné nádory, genetické poruchy, léčba tachykardií amiodaronem obsahujícím vysoké dávky jódu, porucha hypofýzy, která se podílí na řízení funkce štítné žlázy, případně další méně časté příčiny. Nedostatek jódu se na funkci štítné žlázy v určitých situacích může také podepsat, například v těhotenství, kdy je nutné zásobit jódem v dostatečném množství jak matku, tak plod, nebo při různých poruchách příjmu potravy jako takové.
 
Jaké různé testy na funkci štítné žlázy používáte?
Laboratoř má v současné době dostatek prostředků jak pro zjištění poruch štítné žlázy, tak i pro odhalení podrobnějších příčin těchto poruch. A vedle zobrazovacích technik jako je sonografie je v tomto směru velkým pomocníkem endokrinologů. Naše laboratoř disponuje prakticky celou škálou těchto vyšetření.
 
O jaká se jedná?
Základem pro první posouzení funkce štítné žlázy paradoxně není stanovení přímo hormonů vznikajících ve štítné žláze, ale hormonu regulujícího jejich produkci, a vznikajícího v hypofýze -  TSH (tyreotropního hormonu). Je to z toho důvodu, že i u subklinických onemocnění štítné žlázy (tedy těch, která se nemusí ještě projevit nějakými příznaky) už dochází k významné změně produkce tohoto hormonu díky zpětnovazebnímu mechanismu (čím méně pracuje štítná žláza, tím více se jí hypofýza snaží stimulovat, aby nižší produkci dorovnala a naopak, takže k vychýlení samotných hormonů štítné žlázy z nějaké “normy” dochází později než k vychýlení TSH). Pokud jde tedy o prvotní zjištění, zda je štítná žláza v pořádku, je TSH zlatým standardem.
 
A jaké jsou hormony štítné žlázy?
Jsou dva: tyroxin T4 a trijodtyronin T3. Jejich výroba probíhá pomocí bílkoviny tyreoglobulinu, která je také syntetizována buňkami štítné žlázy. Většina hormonů T4 a T3 se pohybuje v krvi vázaná na bílkoviny, pouze několik procent z tohoto množství se vyskytuje volně, (tzv. free T4 a free T3), ale právě tyto volné hormony jsou biologicky aktivní a odpovědné za regulaci metabolických procesů. V historii byly vzhledem k obtížnosti jejich stanovitelnosti a standardizaci metod vyšetřovány spíše celkové hodnoty hormonů T3 a T4. V současné době, kdy už tyto technické obtíže stanovení byly odstraněny, se jednoznačně dává přednost vyšetření volných frakcí, protože nejsou závislé na možných výkyvech množství vazebných bílkovin, ke kterým může v těle z nejrůznějších příčin docházet.
 
Zatímco pomocí TSH, tyroxinu a trijodtyroninu se zjišťuje úroveň funkce štítné žlázy, další parametry slouží ke zjištění příčiny poruchy. O jaké se jedná?
Jedná se o trojici protilátek, Anti Tg (protilátky proti tyreoglobulinu), Anti TPO (protilátky proti tyroidální peroxidáze) a TRAK (protilátky proti TSH receptorům). Jejich výskyt v těle znamená, že v něm dochází k autoimunitní reakci na některou z částí štítné žlázy, že tedy tělo začíná “bojovat” proti svým vlastním buňkám, tím může docházet k nejrůznějším chronickým zánětům a dalším poruchám. Přítomnost těchto protilátek, pokud se jednou v těle vyskytnou, je dlouhodobá, změny má smysl monitorovat zhruba jednou ročně, přitom rostoucí hodnoty mohou být významnější než stabilně zvýšené hodnoty, protože dokladují zvyšování autoimunitní aktivity. Výjimkou jsou protilátky proti TSH receptorům, jejichž hladina odpovídá více tomu, jak onemocnění, v tomto případě tzv. Graves-Basedovova tyreotoxikóza. Ta ustupuje či se vrací, endokrinologové je tedy mohou indikovat k vyšetření opakovaně po 3 – 6 měsících.
 
Další, méně běžné parametry, které může Unilabs stanovovat, jsou bílkovina tyreoglobulin, obsažená ve velké míře ve folikulech štítné žlázy, a detekovatelná i v krvi,  ta se používá hlavně jako nádorový marker po odstranění štítné žlázy, kde i malé množství této bílkoviny může znamenat růst nové nádorové tkáně. Dále TBG (Tyroxin vázající globulín) bílkovina, na kterou jsou hormony štítné žlázy při transportu krevním řečištěm vázány,  a konečně kalcitonin, velmi specifický nádorový marker vyskytující se  krvi při medulárním karcinomu štítné žlázy.
 
Jak je vyšetření náročné?
Všechna tato vyšetření jsou založena na principu imunoanalytické reakce. Velmi zjednodušeně se  při stanovení vychází z toho, že každou z těchto látek, vyskytujících se v krvi, je možné chemicky navázat na specifickou protilátku, u stanovení protilátek pak naopak na konkrétní antigen, proti kterému se protilátka vytváří. Reagencie, které se používají pro stanovení množství námi hledané látky, obsahují tedy specifickou protilátku a také tzv. chemiluminiscenční značku, která je v pravou chvíli po ustanovení rovnováhy mezi naším hormonem a protilátkou  chemickým substrátem vybuzena k luminiscenčnímu záblesku měřitelnému na analyzátoru. Odečtení koncentrace je pak už jen dané přímou nebo nepřímou úměrou k intenzitě luminiscenčního záření.  Vše to zní jednoduše, ale nesmíme zapomínat jednak na to, že velmi záleží na správném prostředí, ve kterém celá reakce probíhá, a jednak na to, že se přitom jedná o látky, které do koncentrace jsou řádově miliónkrát nižší než běžně v séru vyšetřované látky jako glukóza, kreatinin, cholesterol apod. Díky rozvoji moderní technologie za posledních 30 let ale tato vyšetření patří sice k těm co do nákladů dražším, přesto však ve všech laboratořích na denní bázi běžně dostupným.
Citlivost a specificita vyšetření  je neustále zvyšována, všechny z vyjmenovaných vyšetření prošly po dobu jejich používání určitými technickými změnami, to je také důvod, proč jsou známy pod mnoha různými názvy. Mezi jednotlivými metodikami stanovení existují dle výrobce různé odlišnosti a pro každou metodiku jsou udávány i různé normální (referenční) hodnoty měřeného parametru. Je proto důležité, aby v případě, že je některé z vyšetření prováděno opakovaně ( z důvodů sledování), vyšetření prováděla pokaždé stejná laboratoř a vždy stejnou metodou.
 
Kdy je možné vyšetření podstoupit?
Co se týká odběrů na parametry štítné žlázy, na všechna tato vyšetření stačí jedna zkumavka srážlivé krve, ze které laboratoř získává sérum k vyšetření štítné žlázy. Ačkoliv tyroxin ani trijodtyronin nemají tak velkou závislost na denním cyklu jako jiné hormony, např. kortizol, denní rytmus existuje v sekreci TSH (nejvyšší koncentrace, mezi půlnocí a 4. hodinou ranní mohou být až 2x vyšší než dopolední), a je tedy třeba aby odběry probíhaly vždy ve stejnou dobu, ideálně v dopoledních hodinách. Není třeba být úplně na lačno, ale příliš chylózní sérum (tedy sérum s velkým obsahem lipidových částic) může způsobit odchylky v  reakci a proto se obecně doporučuje před odběrem krve dostatečně pít, ale nejíst zejména tučné potraviny.
 
Zlatým standardem je vyšetření TSH. Jako iniciační vyšetření je podle některých odborníků vhodné, ale pacienti často mívají obtíže i přes normální výsledek. Typů testů je víc a měly by být co nejvíce využívány. Jaký na to máte názor?
Co se týká postupů při vyšetření, jsou především dána doporučeními odborných společností. V zásadě ale právě kvůli velké citlivosti TSH na již minimální odchylky vlastních hormonů štítné žlázy (např. pokles FT4 na polovinu způsobí vzrůst TSH 160x), je TSH skutečně klíčovým parametrem při diagnostice poruch štítné žlázy a lze se na něj v tomto směru spolehnout. Teprve pokud je TSH mimo normální rozmezí, je vhodné vyšetřit FT4, eventuálně  FT3. Jedinou výjimkou, kdy může být parametr TSH v mezích a přitom hormony štítné žlázy snížené, může být při podezření na centrální hypotyreózu, případně až pak po zahájení léčby, kdy TSH reaguje pomaleji než samotné hormony štítné žlázy. Co se týká FT3, toto vyšetření dává přidanou hodnotu k FT4 v případě, že se jedná o diagnostiku T3 toxikózy, hypertyreózy, u které vzniká právě nadbytek trijódtyroninu a FT4 může přitom být v normě.
 
Co nám ukazují protilátky?
Protilátky dávají informace o původu onemocnění, frekvence jednou za 1 – 2 roky je  úplně dostačující, u protilátek proti TSH receptoru pak při průběhu onemocnění při změně klinického stavu. Důležité je také zjištění Anti TPO na začátku těhotenství, spolu s TSH a FT4, aby se co nejrychleji zjistilo případné ohrožení plodu nedostatkem hormonů a po proběhlém těhotenství se u matky také zabránilo vyvinutí autoimunitního onemocnění. Tyreoglobulin dává smysl v podstatě jen při sledování pacientů po odstranění štítné žlázy pro karcinom, a v některých speciálních případech indikovaných specialistou. Každopádně jakékoliv indikace laboratorního  vyšetření žláz s vnitřní sekrecí patří do rukou odborníků, ať už praktiků, internistů nebo endokrinologů, kteří jedině dokáží posoudit vhodnost a případnou provázanost výsledků s aktuálním klinickým stavem pacienta.

Správnou funkci hormonu TSH vám vyšetříme v rámci našich preventivních vyšetření pro muže i ženy. Podívejte se na náš e-shop pro samoplátce a nechte se vyšetřit třeba už zítra.