Štítná žláza I.

Datum publikace: 10.5.2022
Tento relativně malý orgán nenápadně umístěný uvnitř krku nám často ovlivňuje život více, než si uvědomujeme. V dolní polovině krku, upnutá na hrtan a průdušnici, se rozprostírá malá žláza ve tvaru motýlích křídel. Neváží více než pár desítek gramů, nezabírá mnoho místa a vlastně o ní za normálních okolností nevíme, tedy pokud funguje správně.

Štítná žláza patří do skupiny orgánů, které se podílejí na fungování celého organizmu, tedy žláz s vnitřním vylučováním, které pomocí hormonů řídí fungování orgánů celého těla. Její struktura je tvořená malými váčky, které jsou vyplněné lehce viskózní koloidní hmotou. Váčky slouží jako zásobárna hormonů v zásobní formě navázané na bílkovinu, které se pak podle potřeby organizmu aktivují a uvolňují do krevního oběhu.
Štítná žláza svými buňkami ve váčcích produkuje dva hormony – tyroxin T4 a trijodtyronin T3. Mimo to se zde nachází ještě buňky produkující hormon kalcitonin, upravující metabolizmus vápníku.
Oba dva hormony, tyroxin T4 i ve tkáních aktivnější trijodtyronin T3 jsou zodpovědné za celou řadu metabolických funkcí:
  • Přímo ovlivňují tvorbu energie v buňkách. Ve všech orgánech těla s výjimkou mozku a lymfatických uzlin zvyšují jejich energetickou aktivitu, tedy bazální metabolizmus, tedy energii, kterou tělo spotřebovává na svůj chod.
  • Podporují využití cukrů v organizmu jako rychlého zdroje energie.
  • Zvyšují využití tuků v metabolizmu a jejich oxidaci jako další zdroj energie.
  • Podporují syntézu bílkovin a růst tkání. Usnadňují stavebním součástem bílkovin a aminokyselinám průnik do buněk.
  • Zvyšují srdeční frekvenci i stažlivost srdečního svalu. Přímo tím ovlivňují efektivitu krevního oběhu a transport kyslíku.
  • Podílejí se na termoregulaci organizmu podporou tvorby tepla.
Tvorba tyroxinu a trijodtyroninu je citlivě kontrolována dalšími vnitřními řídícími orgány, hypofýzou a hypotalamem v mozku. Dalším významným faktorem podílejícím se na tvorbě těchto hormonů je dostatečná hladina jodu v organizmu. Jod je totiž základním stavebním minerálem v molekule trijodtyroninu a jeho dostatek je klíčový pro správnou funkci štítné žlázy. Zde taky vzniká problém naší středoevropské populace. Ve snaze omezit solení a používat různé přírodní soli poklesla hladina jodu běžně doplňovaného z potravinových zdrojů. Odhaduje se, že až 70% populace středoevropského regionu trpí chronickým nedostatkem jodu ve stravě a z toho vyplývajícím poruchám funkce štítné žlázy.