Štítná žláza pohledem laboratoře

Datum publikace: 15.5.2022
ŠTÍTNÁ ŽLÁZA POHLEDEM LABORATOŘE

Laboratorní vyšetření může s velkým předstihem odhalit potenciální poruchu štítné žlázy, a to i ve stavu, kdy se ještě nejedná o onemocnění, ale stav lehce snížené funkce, tzv. subklinickou hypotyreózu. Rovněž lze jednoduchým vyšetřením odhalit případné zvýšení činnosti již v jeho samotných počátcích. O tom, které parametry si můžete nechat vyšetřit, si přečtěte v tomto článku.

Na rozdíl od příznaků a tělesných projevů poruch štítné žlázy, které často nemusíme zaregistrovat, nebo je přisuzujeme jiným potížím, například pracovnímu vytížení, jsou výsledky laboratorního vyšetření přesné a mluví jasnou řečí. Důležité je, abyste interpretaci těchto výsledků nechali na lékaři. Mnohé výsledky totiž vypovídají pouze o aktuální hladině, která se v průběhu času mění, nevyhnutně nutné je vždy posuzovat celkový zdravotní stav, věk, kondici, rodinnou a osobní anamnézu a další spoustu okolností, které dotvoří celkový obraz zobrazený laboratorním vyšetřením.
Velkou výhodou laboratorního vyšetření však nesporně je, že během pár hodin získáváte základní informaci pro potvrzení nebo vyloučení svého podezření na případnou poruchu štítné žlázy.

CO VYŠETŘIT PŘI ODBĚRU KRVE
Mezi základní krevní parametry, které sledujeme u poruch štítné žlázy, patří tato vyšetření:
Hladina TSH – hladina tyreostimulačního hormonu nás nejen informuje o funkci štítné žlázy jako takové, ale i o stavu hormonální regulace z mozkových center. Zjednodušeně lze říct, že pokud je hladina vyšší než laboratoří dané normální hodnoty, snaží se tělo stimulovat štítnou žlázu k lepšímu výkonu. Pokud je hladiná nízká, hormonů je nadbytek a potlačují naopak tvorbu TSH. Někdy však může být nízká hladina TSH i při snížené hladině hormonů štítné žlázy, a to tehdy, když je porucha na úrovni mozkových center. Proto jde o přesné prvotní vyšetření funkce štítné žlázy, ale v případě zjištění problému je nutné provést vyšetření parametrů dalších.
Hladiny volného hormonu T4 a T3 - tyto parametry informují o aktuální zásobě dvou aktivních hormonů štítné žlázy i o hospodaření a celkové kondici štítné žlázy. Zatímco hormon tyroxin T4 vzniká přímo ve štítné žláze, druhého hormonu,  trijódtyroninu T3, je tam vyráběno jen asi 20%, zbytek  vzniká dejodací tyroxinu v periferních tkáních. Přitom právě hormon T3 patří ze jmenované dvojice k těm aktivnějším, přednostně se váže na buněčné receptory a zajišťuje tedy většinu konečného účinku hormonů štítné žlázy.
Odchylky hladin obou těchto parametrů od normálního rozmezí mohou naznačovat problém s narušením této hormonální rovnováhy.

DALŠÍ VYŠETŘENÍ PRO UPŘESNĚNÍ
O stavu štítné žlázy a možné příčině její porušené funkce nás dokážou informovat mnohé další ukazatele. Některé z nich doprovázejí obraz nemoci a lze je najít při jednoduchém odběru krve, například zvýšená hladina cholesterolu, celkové tuky v séru, minerály, ukazatele glukózového metabolizmu a mnoho dalších nepřímých ukazatelů. Pochopitelně lze vyšetřit i metabolizmus jodu a to ve formě jeho vylučování do moči, ale to již indikuje odborník, který upřesňuje samotnou diagnózu a nastavuje léčbu.
Pro zjištění autoimunitní příčiny poruchy štítné žlázy, tedy stavu, kdy tělo samo vyrábí protilátky buď proti tyreoglobulinu anti TG nebo tyreoidální peroxidáze anti TPO, bývá také důležité jejich vyšetření v laboratoři. Protilátky totiž zřetelně vypovídají o povaze onemocnění a navádějí tím také na léčbu štítné žlázy. Až 90% pacientů s autoimunitním zánětem štítné žlázy má tyto protilátky zvýšené.

Při podezření na poruchu štítné žlázy se velmi vyplatí raději vědět, než tušit.  Úvodní informaci můžete získat lehce a rychle i jako samoplátce. Výsledky je však nutné probrat s lékařem a v širších souvislostech.