Deset důvodů, proč přestat kouřit

Datum publikace: 23.11.2021
Společně s narůstajícími čísly ohledně pandemie onemocnění COVID-19 v médiích neustále sledujeme počty nakažených, hospitalizovaných a bohužel i úmrtí. Ve stínu koronaviru je ale vhodné připomenout si jinou tragickou statistiku: na následky kouření v České republice umírá 60 lidí denně...
 
1. Cigaretový kouř se skládá ze 4000 různých látek, přičemž 64 z nich je karcinogenních. Obsahuje takové prvky, jako je arsen, který s velkou oblibou používali traviči už ve starověku, nebo amoniak, základní složku lidské moči. Jako produkt hoření cigarety putuje do plic i oxid uhelnatý, kyanovodík nebo dehet. Do cigaret se navíc přidává asi 680 aditiv. Ty mají vylepšit „požitek z kouření“ – jde například o látky, které způsobují atraktivní vinutí cigaretového dýmu.
 
2. Kouření má vliv na celou řadu orgánů, nejen na plíce a kardiovaskulární aparát. Pokud se rozhodnete přestat, okamžitě se snižuje riziko onemocnění nádory ústní dutiny, jícnu, žaludku, pankreatu, ale i ledvin. Snížíte i nebezpečí leukémie – kouření má totiž zcela nepochybně souvislost s útlumem protinádorových buněk, ale i jiných mechanismů imunity. Vědci dokonce prokázali, že kouření negativně ovlivňuje genetický materiál, tedy DNA.
 
3. Nekuřák má 25krát menší šanci, že se u něj vyvine nádorové bujení v plicní tkáni. Jde přitom o jednu z nejhorších onkologických prognóz, neboť karcinom plic má dlouhé latentní stadium a v 60 procentech případů na něj lékaři přijdou pozdě. Ve dvaceti procentech jde o nádory malobuněčné, které jsou agresivnější a jejichž možnost léčby je velmi malá. Každý den se v ČR diagnostikuje patnáct nových pacientů.
 
4. Ischemická choroba srdeční, hypertenze, impotence. Pokud vám tato onemocnění znějí děsivě, pak je na místě nadobro zahodit krabičku cigaret. Kuřáci mají často aktivované krevní destičky a vlivem kouření v krvi stoupá i koncentrace fibrinogenu, což souvisí s vyšším nebezpečím vzniku trombu. Zvyšuje se hladina homocysteinu, který vede k ateroskleróze. Kuřákům hrozí dvojnásobné riziko prasknutí výdutě aorty, které je vždy smrtelné.
 
5. Polovina kuřáků umírá na následky kouření, v České republice je to 60 lidí za den. „Šlukování“ cigaretového kouře však nemá jen přímé smrtící důsledky, nýbrž většinu kuřáků také invalidizuje. Chronická obstrukční plicní nemoc je způsobena převážně kouřením a je pátým nejčastějším zabijákem mezi nemocemi v ČR. Vzhledem k jejímu dlouhému průběhu se však pacient může potýkat s jejími následky, především dušností, několik let.
 
6. Nikotin je rostlinný alkaloid. Je toxický, používá se například jako jed na mšice, ale není karcinogenní. V plicích se vstřebává velice rychle, na receptory v mozku se váže během deseti vteřin po inhalaci. Je vysoce návykový. Podle některých studií dokonce víc než heroin. Při odvykání kouření tabáku lze přechodně používat nikotin ve formě náplastí či žvýkaček nebo lék s obsahem vareniklinu.
 
7. Pokud přestanete kouřit, chráníte i své okolí. Kouř vdechovaný při pasivním kouření pochází jednak z doutnajícího konce cigarety mezi dvěma potáhnutími, za druhé je vydechován kuřákem. V souvislosti s pasivním kouřením v ČR ročně umírá 3000 lidí. Pasivní kouření zvyšuje riziko cévních mozkových příhod až o 80 %, karcinomu plic o 20 %, velkou měrou se podílí i na tzv. vzplanutí astmatu, tedy rozvoji chronického onemocnění dýchacího ústrojí.
 
8. Kouření v těhotenství má prokázaný negativní dopad na plod. U těhotných kuřaček byly prokázány patologické změny ve výstelce cév, které zajišťují cirkulaci krve mezi plodem a matkou. Novorozené děti kuřaček mají prokazatelně nižší porodní váhu a je zde též zvýšené procento porodních i poporodních komplikací. Také častější výskyt syndromu náhlé smrti dítěte, jehož příčina byla donedávna nejasná, má evidentní vztah ke kouření.
 
9. Děti rodičů kouřících v jejich přítomnosti mají v těle patnáctinásobné množství nikotinu oproti dětem nekuřáků, a jsou tak vystaveny pasivní závislosti na této látce. To je jednou z hlavních příčin kouření u školáků – plných 90 % z nich má zkušenosti s cigaretou, čtvrtina dětí mezi 10.–14. rokem pravidelně kouří. Zajímavé je, že děti kuřáků jsou také osmkrát více ohroženy nebezpečným meningokokem.
 
10. Kouření má i nepříjemné kosmetické následky. Kuřáci mají jiné složení mikroflóry úst, což způsobuje zápach či zvýšenou kazivost zubů. Cigarety snižují i elasticitu a schopnost regenerace kůže, což vede k větší tvorbě vrásek. Dokonce existuje aplikace, která člověku ukáže jeho tvář za deset let, pokud bude, nebo naopak nebude kouřit. Dalšími nežádoucími aspekty mohou být zažloutlé zuby a vyšší tvorba hlenu.