Odběrová místa a laboratoře Kariéra GDPR

Nápor na psychiku řady lidí s sebou přináší současná situace ohledně šíření onemocnění covid-19. Zbavit se přehnaného stresu a zůstat pozitivní však může být jedním z hlavních nástrojů, jak se na případnou nákazu koronavirem připravit. Dlouhodobý stres totiž podle vědců negativně ovlivňuje funkci imunitního systému.

Když americká psycholožka Janice Kiecolt-Glaserová a imunolog Ronald Glaser před čtyřiceti lety jako první začali zkoumat dopad psychiky na zdraví lidského organismu, ve své studii došli k zajímavému výsledku: imunita studentů každoročně klesala pod prostým stresem třídenního zkouškového období. Účastníci testu měli méně NK buněk (natural killers), které brání nádorovému bujení a virovým infekcím. Imunitní systém studentů téměř přestal produkovat gama interferon zvyšující imunitu a jejich T-lymfocyty, odpovědné za boj s infekcí, reagovaly na stimulaci ve zkumavce jen slabě.


Jak uvádí ve svém článku MUDr. Pavel Kostiuk, šéfredaktor odborného serveru Edukafarm.cz, působením chronického stresu dochází k řadě změn v protivirové imunitě. Součástí těchto změn je vznik převahy Th2 lymfocytů nad TH1 lymfocyty a s tímto jevem souvisejí změny v produkci příslušných cytokinů. Zároveň dochází k útlumu řady složek vrozené i získané imunity, včetně počtu a aktivity NK buněk a cytotoxických T-lymfocytů, tedy buněk, které hrají zásadní roli v protivirové imunitě.

Spojitost stresu a respiračních onemocnění zkoumal tým kolem profesora Sheldona Cohena z Carnegie Mellon University. Cohen a spol. se zaměřili na 276 dobrovolníků, kteří absolvovali rozhovor, psychologické dotazníky a poskytli vzorky krve a moči. Poté byli naočkováni běžnými viry nachlazení a byl sledován jejich zdravotní stav. Vědci zjistili, že závažné akutní stresové životní události (trvající kratší dobu než jeden měsíc) sice nebyly spojeny s rozvojem nachlazení, ovšem závažné chronické stresory (jeden měsíc nebo déle) s sebou nesly výrazně vyšší riziko rozvoje onemocnění.

Podle Cohena je možné dlouhotrvající stres konkrétně ilustrovat na psychickém stavu spojeném s nezaměstnaností nebo s problémy v rodinném životě. V současné době pak mohou mít podobný vliv obavy z dopadů koronavirové pandemie.

Nejohroženější skupinou onemocněním covid jsou starší či chronicky nemocní lidé. A právě u nich vědci prokázali, že jsou náchylnější k imunitním změnám souvisejícím se stresem.

Metaanalýza, kterou v roce 2002 provedla Lyanne McGuirová působící na Lékařské fakultě Johna Hopkinse, uvádí, že i chronická subklinická mírná deprese může potlačit imunitní systém starší osoby.

Do studie byli zahrnuti účastníci lehce nad 70 let, kteří zároveň pečovali o blízkého člověka s Alzheimerovou chorobou. Pacienti s chronickou mírnou depresí měli slabší odpovědi T-lymfocytů na dva mitogeny, které modelují, jak tělo reaguje na viry a bakterie. Sníženou Imunitní odpověď výzkumníci zaznamenali v období až osmnácti měsíců a imunita klesala nepřímo úměrně s rostoucím věkem. Klíčovým faktorem bylo trvání, nikoli závažnost deprese.

Pozitivní myšlení je tak jednou z nejlepších prevencí proti těžšímu průběhu koronavirové infekce. A nejen proti ní: odbourání stresu významně snižuje riziko kardiovaskulárních, onkologických a dalších vážných onemocnění. 

 

Proč AESKULAB?

  • Kvalita, kvalifikace, zkušenost a spolehlivost.
  • Široké spektrum vyšetření.
  • Hustá síť odběrných míst po celé republice.
  • Desítky svozových tras.
  • Moderní diagnostické metody, přístroje a technologie.
  • Rychlá diagnostika onemocnění.
  • Odborné konzultace pro celou republiku.
  • Bezplatný odvoz a likvidace infekčního odpadu.
  • Automatizovaná příprava a diagnostika vzorků.